For Honor – dojmy z bety

Shrnuju dojmy po 10ti odehraných hodinách na betě. O co jde? For Honor je nová bojovka z dílny Ubisoftu a zatím na mě dýchá dojmem jakési kombinace Battlefieldu, Mortal Kombatu a Dibala III. Může to fungovat dohromady? Za mě určitě!

Ubisoft se vydal podle mě velice správným směrem. V dobách, kdy demoverze her už prakticky neexistují, nechá hráče nahlédnout pod pokličku a zároveň má možnost si rovnou odladit i pár bugů ještě před samotným ostrým startem hry. Což je pro Ubisoft, který má v poslední době tak trochu neprávem nálepku výrobce zabugovaných rychlokvašek, jedině dobře. Protože čím dopilovanější hra bude, tím líp pro nás, hráče. Tedy ne, že bych si hrál na ďáblova advokáta – ony ty zabugovaný rychlokvašky dneska vydávají skoro všichni, ale z nějakýho důvodu je na pranýři hlavně Ubisoft. Nicméně zpět ke hře:

Herní módy

V betě byly k mání tři herní módy – 1v1, 2v2 a Domination.
První dva se odehrávají v malé aréně, kde proti sobě zápolí daný počet hráčů s využitím zejména své šikovnosti a obratnosti v ovládání svého avatara. O samotném ovládání však později.

Domination už je krapet komplexnější. Hráči se rozdělí na dva týmy po čtyřech hráčích, přičemž jedna strana hraje za obránce, druhá za útočníky. Cílem hry je zabrat tři stanoviště a primárně jejich prostřednictvím nasbírat 1000 bodů. Po jejich dosažení se protihráčovi borci přestanou respawnovat a jakmile z těch posledních chudáků vymlátíte duši, stáváte se vítězi. Toť v kostce. Celý koncept je ale mnohem komplexnější a obohacený o spoustu dalších prvků a možnosti taktizování.

Předně hrad nedobýváte ani nebráníte ve čtyřech, k dispozici má každá strana svojí armádu. Ta se skládá ze spousty Stráží. Kdo četl „Stráže! Stráže!“ od Terryho Prattcheta, ví o čem mluvím. Sami toho moc nezvládnou, někteří hrdinové je kosí doslova jako obilí, nicméně jsou chvíle, kdy je opravdu s výhodou, že je máte za zády a obzvlášť v soubojích s ostatními hráči dokážou zatopit. A když ne zbraní, tak minimálně tím, že vám protivníkovi vojáci překáží v cestě, když se s posledním hitpointem snažíte vzít kramle z bojiště. Případně vám onen poslední hitpoint sami doklepnou. Parchanti.

V mapách bývají i různé interaktivní prvky – třeba páka, která spustí mříž a zneprůchodní tak nějakou cestu. A v ideálním případě v průběhu procesu rozpůlí zrovna probíhajícího protivníka.

Další věcí jsou samotné skilly postav, neboli FEATS, v české verzi TRIKY. Každý hrdina má svojí sadu a právě v Dominationu dojdou plného využití. Ať už jsou to salvy šípů, nebo třeba výstřel z katapultu, vždycky je jasné, že to protihráčům pořádně zkazí den.

Co se samotných stanovišť týče, i s nimi se dá taktizovat. Zabíráte je pouhou přítomností v daném místě. Pakliže jsou zde členové jenom vašeho týmu, stanoviště vás i postupně samo vyléčí. Zároveň čím víc vás na místě je, tím rychleji sbíráte body. Většina těchto vychytávek však padá ve chvíli, kdy na stanoviště doběhne protivník ve snaze vás vyhnat.

Hru ozvláštňují i volitelné sidequesty. Ty vás různě odměňují za to či ono: Například pokud vykosíte 400+ vojáků, ani jednou neumřete, nebo zabijete XY protivníků. Za splněné úkoly dostanete bonusové suroviny, expy, dropy, skiny a podobně. Každý z těchto úkolů vás při hře nutí přistupovat trochu jiným způsobem a ke každému přístupu je vhodné zvolit jiný equip a jinou sadu skillů. I s jedním hrdinou tak zažijete spoustu srandy pokaždé trochu jinak. A tím nekončíme, podobných vychytávek je ve hře ještě spoustu a troufám si odhadovat, že v plné verzi ještě další přibudou.

Způsob boje

Základní způsob boje nechá zavzpomínat všem mileniálům, který ve svých nácti začínali se šermem. Hra vychází z dobře známých seků „na kance“, „na býka“ a „na trpaslíka“, avšak zjednodušeně. Hráč si vybírá mezi levou, pravou a vrchní stranou. A věřte mi, i tak to víc než bohatě stačí.
Ve chvíli, kdy se přepnete do „střehu“, vybíráte stranový gard pohybem myši. Tím určujete, kterou stranu bude vaše postava krýt – což při správně zvoleném gardu dělá automaticky – nebo ze které strany budete útočit. Útoky máte dvojí – rychlý a pomalý. Poslední, nepřímý, je „proražení obrany“, něco na způsob „batuty“ (bo jaxeto píše), čímž protivníka rozhodíte, nebo přejdete do odhození (výborné zejména při shazování nepřátel z mostů a hradeb). Z úspěšných útoků jdou samozřejmě skládat komba.

Avšak do každého (!) útoku vám protivník může hodit vidle úhybem, krytem nebo dokonce protiútokem. Vše je o odhadu protivníka, vašem postřehu, dobrém načasování a preferencí vybrané postavy. Například váš obrovský viking se štítem dokáže rány takřka libovolně krýt, u hbité „asasínky“ (sorry, ta postava má prostě kápi :D) je lepší ráně spíše uhnout a přejít do útoku po výhybu.

Další věc podstatně ovlivňující souboj je stamina – ta není nevyčerpatelná a každým útokem, krytem či úhybem se vyčerpává. Jakmile se vyčerpá, obraz přejde do černobílé, postava se zadýchá a dost podstatně zpomalí. Vy se tak musíte buď stáhnout, vydýchat se a vyčkat, než se stamina zase doplní, anebo se pokoušet urvat co se dá i v tomto velice znevýhodněném stavu, což ale ne vždy dopadá dobře.
Ukazatel staminy vidíte hned u obou postav – jak té své, tak i protivníkovy. Je to tedy další možnost, jak taktizovat a postupovat třeba tak, že protivníka nejprve utaháte a až potom tomu udejchanýmu monstru vrazíte kudlu pod žebra.

Skilly a vybavení

Každá postava má sadu aktivních a pasivních skillů, které se vám odemykají v průběhu střetu. Do arény vbíháte vybaveni pouze základními útoky a jak v průběhu bitky levlujete (což se děje při každém střetu odznovu), odemykají se vám další skilly. Ty mohou být různé, ať už je to výstřel z kuše, „airstrike“ v podobě povolání výstřelu z katapultu nebo salvy šípů, nebo různých pasivních či třeba healovacích skillů.

Postava levluje i mimo arénu – čím více za danou postavu hrajete, tím více skillů se jí odemyká. Do každé bitvy si ale můžete vybrat pouze omezenou sadu. V tomto ohledu je hra principiálně hodně podobná Diablu III.

Stejným způsobem kombinujete equip, který vám všemožně ovlivňuje staty. Navléct na sebe můžete různé druhy helem, nárameníků a kyrysů, upravovat se dá i vaše zbraň. Zde jsem si vzpomněl na Division – meč je totiž složen ze tří kusů – čepele, záštity a rukojeti. Každou část můžete měnit a upravovat tím staty zbraně.
U většiny částí equipu tvůrci slibují i možnost úpravy vizuálu. Od barev, potisků, až po různé modely (údajně i při zachování statů). Prostě pokud jste si rádi hráli s barbínkama, ale zároveň jste zvrácení úchyláci, co s nimi pak rádi čtvrtí lidi (už jsem zmínil, že si u většiny postav můžete měnit pohlaví?), budete tu jako doma!

Příběh?

Hra slibuje epický příběh, jejímž hlavním antagonistou, repspektive antagonistkou je Appolyon. Zlá zlá postava, která nutí jinak mírumilovné kmeny vikingů válčit, plundrovat a znásilňovat. Ačkoliv hra slibuje i jakousi příběhovou kampaň, troufám si odhadovat, že příběh tu bude hrát stejně důležitou roli, jako třeba v pornu. Bude to zajímavé ozvláštnění, které ale všichni beztak přeskáčou k té fázi, kde budou moci konečně někoho pořádně nabodnout. Ehm.

Závěrem

For Honor pro mě bylo víceméně jako blesk z čistého nebe. Věděl jsem, že se něco takového kutí, ale nevěnoval jsem tomu moc pozornost a do open bety jsem se přihlásil víceméně proto, že mi přišla pozvánka. A ejhle….hra mě dokonce donutila udělat můj první stream a po víc jak půl roce si i zablogovat. A když nepočítám WoWko (Mor! Od jisté doby se tvrdým drogám a MMORGP důsledně vyhýbám), tak po Quake 3 je tohle první kompetitivní multiplayerová hra, u které vážně uvažuji o koupi.

Její výhodu vidím v tom, že samotná hra není ani tak o levelech, jako spíš o naučené šikovnosti hráče. Variabilita herních módů v kombinaci se setupem postavy (classy/skilly/equip) byla i v osekané betě velice zajímavá a každý mač byl tak trochu jiný.  Navíc – do hry se dá naskočit jen tak na deset minut, dát si pár duelů a upustit páru (neni lepšího pocitu, než po těžkém dni v práci do někoho pořádně praštit palcátem), aniž byste museli na trénink (hej ale já ve čtvrtek už fakt dorazim :D!), ale i tak se dá u hry vykysnout na několik hodin. Protože kdo někdy obléhal hrad ví, že obléhání se občas dokáže pořádně protáhnout. A věřte, že mód „vyhladovění“ budete ve For Honor hledat marně.

For Honor mě zaujalo hlavně jako šermíře, protože je to hra, která má k reálnýmu šermu zatím asi nejblíž, co jsem kdy zažil. Ano, pořád je to myš a klávesnice (gamepad), pořád je to inspirované hlavně notně okleštěnym scénickým šermem, ale i tak je v tom cosi známého, co každý z nás, kdo vládneme nějakou chladnou zbraní, důvěrně zná. Zároveň je to skvělá rubačka na odreagování při dlouhých zimních večerech, která vás donutí se začít doopravdy těšit na den, kdy už konečně vyjde Kingdom Come: Deliverance!

PS: Pokud by vás zajímal víc vizuál hry a nechce se vám koukat na video, mrkněte na galerku na Doupě.cz.

Látky, látky, látky | Verčino cosplayové okénko

V jednom z předchozích článků jsem se věnovala obecným tipům, jak látky vybírat, na co je která vhodná, případně kde je koupit.

Tento článek je věnovaný druhům látek – jejich složení a názvům – které se hodí znát např. při nákupu přes internet, kde si nemůžete látku otlapkat.

Pro jistotu připomínám, že nejsem odborník, takže článek je z vícero zdrojů a empirických zkušeností a je poněkud zjednodušený 🙂

Není satén jako bavlna – nebo je?

Vazba X složení

SLOŽENÍ určuje surovinu, resp. druhy vláken, ze kterých je látka vyrobená, zatímco VAZBA je způsob spředení vláken do konkrétní látky. V praxi to znamená, že např. látka označená jako „satén“ může být jak bavlněná, tak umělá nebo třeba hedvábná. „Satén“ je pouze označení typu vazby, nikoli složení.

Často najdete látky směsové (např. 30% polyester, 70% viskóza) – jejich vlastnosti pak určuje zastoupení a množství jednotlivých složek.

Pokud složení obsahuje elastické vlákno (např. elastan 5%), znamená to, že látka bude pružná.

Napříč složením najdete často velké rozdíly v kvalitě – tzn. vlna může být jemná a kvalitní, nebo vás může sežrat zaživa. Tyto rozdíly jsou dané zpracováním a kvalitou (např. délkou vláken) vstupní suroviny (a odráží se také v ceně výsledné látky). Pokud vás toto téma zajímá víc, doporučuji velmi zajímavé a přínosné články s odkazy v textu (uplatníte je také při nákupu oblečení 😉 ).

Tip – než začnu pro kostým hledat konkrétní látku, rozmyslím se, jaké složení by měla mít – na složení totiž závisí základní vlastnosti jako prodyšnost, pratelnost a komfort při nošení viz níže:

Složení – druhy vláken

Bavlna

Vlastnosti:

  • Dobře absorbuje vlhkost, poměrně rychle schne
  • Kvalitní bavlna nežmolkuje
  • Příjemná na nošení
  • Není drahá
  • Mačká se
  • Vytváří skvrny od potu

Pratelnost:

  • Sráží se – je třeba předem vyprat
  • Snáší vysokou teplotu i při žehlení, dá se napařovat
  • Dobře se barví, lze bělit savem

Celý článek, ze kterého jsem čerpala a doporučuji přečíst zde

Bavlnik (zdroj wikipedia)

Vlna

Vlastnosti:

  • Hřejivá
  • Neabsorbuje tolik pachy

Co se týče kvality, kousavosti atd. doporučuji přečíst si celý článek zde

Pratelnost:

  • Ve studené nebo mírně vlažné vodě
  • Za mokra je méně pevná než za sucha, proto se ždíme velmi opatrně – při nízkých otáčkách a rozhodně nekroutit
  • Sušit nejlépe položené – při pověšení se může vytáhnout
  • Nelze bělit savem

Surová vlna

(zdroj www.modnipeklo.cz)

Hedvábí

Vlastnosti:

  • Lehké, pevné
  • Vyváří skvrny od potu

Doporučuji přečíst celý článek, ze kterého jsem čerpala zde

Více o typech, zpracování a údržbě zde

Pratelnost:

  • Některé lze prát, některé pouze čistit – informujte se už v obchodě
  • Ve vlažné vodě
  • Stejně jako vlna – neždímat
  • Snadno se barví
  • Lépe prát v šamponech než pracích prostředcích
  • Žehlit jen mírně teplou žehličkou, nenapařovat

Hedvábí pod mikroskopem

(zdroj www.modnipeklo.cz)

Len

Vlastnosti:

  • Dobře absorbuje vlhkost
  • Příjemný na nošení
  • Mačká se

Pratelnost:

  • Sráží se – je třeba předem vyprat
  • Snáší vysokou teplotu i při žehlení, dá se napařovat
  • Dobře se barví

Len

(zdroj www.dumlatek.cz)

Umělá vlákna

Vlastnosti:

  • Většinou neprodyšné
  • Patří sem: Polyester, viskóza, silon, nylon, polyamid, acetát (umělé hedvábí), akryl, modal, lyocell, Vincel, Tencel, Zantrel, bambusová viskóza

Doporučuji přečíst si podrobný článek zde

Pratelnost:

  • Záleží na konkrétní látce a složení
  • Nesráží se

Vazba – nejčastější názvy látek

Určitě nejsem schopná vypsat všechny názvy, protože některé ani neznám nebo jsem s nimi nepracovala. Snažila jsem se však vypsat ty nejčastější a přidat něco ze své zkušenosti. V každém nadpisu najdete odkaz přímo na konkrétní látku do některého z obchodů, kde se prodává. Obchody jsem vybírala podle své vlastní zkušenosti, kde jsem např. uvedené látky kupovala nebo mám s nimi dobrou zkušenost.

Zároveň chystám další článek o látkách – tentokrát s konkrétními ukázkami ušitých modelů z většiny níže zmíněných látek – jako ucelení představy o tom, jak daná látka vypadá a jak se chová na hotovém modelu 🙂

Satén

Můžete ho najít v různých složeních, tuhostech a lesku, můžete najít i s přídavkem elastanu (pružné). Pro šití saténu platí, že pokud má látka typicky splývat, je třeba díly stříhat šikmo! Dále je třeba respektovat směr vlákna a podle toho látku stříhat, jinak bude mít každý kus jiný odstín kvůli odlišnému odrážení světla.

  • bavlněný satén – bývá pevnější, vhodný např. na vestičky, kabátky a všemožné „základní“ oděvy, které nemusí splývat, mají držet tvar, ale ne být objemné a vypadat hezky, podšití plášťů, nevlající sukně atd.
  • zpracování: dobře se s ním pracuje – neklouže při šití a stříhání
  • umělý satén (polyester) – bývá lehký, splývavý – vzhled hodně záleží na ceně a kvalitě (levné = ošklivé) – velmi doporučuji přečíst článek Smrt polyesterovému saténu 🙂 , vzhledem k lehkosti a splývavosti vhodný na vlající částí kostýmů – např. velmi jemné a lehké pláště, vzdušné šaty
  • zpracování: velmi obtížné – hýbe se, klouže a každý chybný steh či špatně utažená niť je zde vidět a následně se výrazně promítne v krabatících se švech
  • mikrosatén – splývavý, ale těžší, takže tolik nevlaje, spíš se tak vlní jako voda, vhodný na splývavé ale nevlající šaty, sukně
  • zpracování: obtížnější – látka se hýbe, je živá, ale není tak náchylná jako u klasického umělého saténu
  • hedvábný satén – velmi drahý, dělají se jak jemné a splývavé, tak i tužší a pevnější (podobné vlastnosti jako u bavlněného). Platí pro ně více méně výše uvedené, ale jsou mnohem jemnější, splývavější a celkově vypadají mnohem lépe.

Bavlněný satén

(zdroj www.bolenatex.cz)

Umělý satén

(zdroj www.bolenatex.cz)

Mikrosatén

(zdroj www.dumlatek.cz)

Hedvábný satén

(zdroj www.sartor.cz)

Brokát

Látka s vyšitými vzory odlišné barvy. Spíš tužší a pevnější, ale např. celoumělá varianta je poměrně lehká.

  • Vhodná např. na kabátce, vestičky, ale i pevnější šaty. Autentická pro historické kostýmy bohatších vrstev.
  • Zpracování: u bavlněných nebo směsových složení jednoduché, je pevný a dobře se šije, u umělé varianty je zpracování složitější – je lehčí, klouže a hodně se třepí.

Damašek

Taktéž látka s vyšitými vzory, ale ve stejné barvě jako základ, takže vzory jsou tvořeny pouze „plastickým“ vyšitím. Je pevnější, drží tvar. Oficiální označení „damašek“ bude asi trochu jiná látka, než mám na mysli já, proto např. v látkách mráz je najdete jen jako „dekorační látky“ …

  • Vhodný na kabátce, pevnější šaty.
  • Zpracování: bavlněný damašek velmi jednoduchý, je pevný a dobře se šije.

Žakár

Vzorované látky podobné brokátu.

Brokát polyester/viskóza

(zdroj www.sartor.cz)

Damašky bavlněné

Žakárová tkanina polyester/viskóza

(zdroj www.latky-eshop.cz)

Dyftýn

Látka s velmi nízkým chlupem, takže působí maličko plyšově, zároveň je objemná, ale měkká a velmi příjemná. „Chudší“ náhrada vlny. Drží tvar a díky chlupu a objemu dělá hladší a měkčí tvary.

  • Vhodná na kabátky, velmi vhodná na těžší splývavé pláště, ale i kalhoty, těžší sukně a pseudohistorické šaty.
  • Zpracování: jednoduché

Koženka

Imitace hladké kůže, často elastická. Čím kvalitnější koženka, tím lepší podobnost s kůží.

  • Zpracování: manipulace i šití jednoduché, ale vpichy jsou vidět – tzn. každé párání zůstane viditelné. Doporučuji jehlu (do stroje) na kůži (má jiný tvar špičky a nedělá tak velké vpichy).

Semiš (imitace semišové kůže)

Imitace semišové (velurová úprava) kůže.

  • Zpracování: jednoduché.

Dyftýn bavlněný

(zdroj www.dumlatek.cz)

Koženka

(zdroj www.bolenatex.cz)

Semiš imitace

(zdroj www.dumlatek.cz)

Samet

Látka s typickým nízkým chlupem, vlastnosti a vhodnost v podstatě totožné s dyftýnem.

  • Zpracování: díky vyššímu chlupu je třeba respektovat jeho směr a podle toho látku stříhat, jinak bude mít každý kus jiný odstín kvůli odlišnému odrážení světla. Při šití vzniká velké množství „prachu“ a kuliček právě z onoho chlupu 😛
  • Varianty bavlněný samet, umělý a hedvábný

Samet bavlněný

(zdroj www.dumlatek.cz)

Samet polyesterový (ve velurové úpravě)

(zdroj www.dumlatek.cz)

Samet hedvábný

(zdroj www.sartor.cz)

Madeira

Jemná látka s typickými vyšitými průstřihy. Podobné vlastnosti jako popelín.

  • Zpracování: podobné jako popelín

Piké

Většinou označení pevnější (silnější) látky s výraznou drobnou strukturou.

  • Vhodné např. na superhrdinské obleky, kde struktura imituje hi-tech neprůstřelný materiál 🙂
  • Zpracování: látka je většinou pevnější nebo silnější, takže zpracování je jednoduché.

Popelín / halenkovina

Jemná nebo tenká, ale pevná, většinou bavlněná látka.

  • Vhodná na košile a halenky.
  • Zpracování: trochu obtížnější kvůli jemnosti, ale většinou jsou látky pevné, takže neutíkají.

Madeira bavlna/polyester

(zdroj www.dumlatek.cz)

Piké bavlněné

(zdroj www.dumlatek.cz)

Popelín bavlna/polyester

(zdroj www.dumlatek.cz)

Kepr

Bavlněný kepr je asi nejčastější, je hodně pevný a odolný (vyrábí se z něj např. montérky) a má typickou viditelnou strukturu.

  • Vhodný na kabátky a jiné pevné kusy oblečení.
  • Zpracování: jednoduché.

Gabardén

Pevnější a těžší splývavá látka, příjemná na nošení.

  • Vhodná na kalhoty, kabátky, saka
  • Zpracování: jednoduché

Kepr bavlněný

(zdroj www.dumlatek.cz)

Gabardén polyester/viskóza

(zdroj www.latka.cz)

Úplet

Obecné označení pro látky zpracované způsobem, který umožňuje látce velkou pružnost. Další viz žerzej.

Žerzej

Velmi pružná látka, pohodlná na nošení.

  • Vhodné na obepnuté kostýmy, kde se pružnost přizpůsobí tvaru těla a není potřeba tolik tvarovacích záševků – bodysuity.
  • Zpracování: kvůli pružnosti by se mělo šít elastickým stehem nebo drobným (úzkým) cik-cak stehem, ale šiju i normálním rovným a taky to jde 🙂 Akorát u více namáhaných nebo pružených částí rovné stehy můžou praskat. Také se prodává jehla do stroje speciálně na šití pružných materiálů.

Plavkovina

Pružná látka, splývavá a těžká, většinou s matným leskem.

  • Vhodné na splývavé šaty, bodysuity
  • Zpracování: jako u žerzeje.

Úplet modal/polyester

(zdroj www.dumlatek.cz)

Žerzej polyester/viskóza

(zdroj www.latka.cz)

Plavkovina polyester/elastan

(zdroj www.dumlatek.cz)

Tyl

Látka struktury „sítě“, tedy průhledná. Použití záleží na pevnosti:

  • jemný, elastický tyl – velmi splývavý a měkký
  • jemný „závojový“ tyl
  • pevnější tyl – drží tvar, ve vrstvách se používá na spodničky
  • tuhý tyl – velmi tvrdý, použití na spodničky
  • Zpracování: není obtížné, pouze u jemného či elastické tylu trochu obtížnější. Díky průhlednosti jsou vidět švy, netřepí se (není třeba začišťovat)

Tyl jemný elastický

(zdroj www.bolenatex.cz)

Tyl jemný závojový

(zdroj www.bolenatex.cz

Tyl pevnější spodničkový

(zdroj www.bolenatex.cz)

Tyl tuhý

(zdroj www.bolenatex.cz)

Šifon

Velmi jemná, průhledná látka.

  • Vhodná na éterické závoje či vrchní vrstvy šatů. Díky jemnosti je možné ho hodně nařasit.
  • Zpracování: poměrně obtížné kvůli velké jemnosti, třepí se, takže je třeba začistit, a je průsvitný, takže švy jsou vidět a doporučuji začišťovat dvojitým švem – nejdřív sešijete rubem k rubu, otočíte, pak lícem k líci.

Organza

Vzhledem podobná šifonu – průhledná, ale je tvrdší, takže nesplývá jako šifon

  • Zpracování: podobné šifonu

Žoržet

Také velmi jemná, splývavá látka, ale oproti šifonu je méně průhledná až neprůhledná, takže se nemusí podšívat (záleží individuálně).

  • Vhodná na lehké šaty, sukně, závoje.
  • Zpracování: podobné jako u šifonu, ale švy nejsou vidět.

Šifon polyesterový

(zdroj www.bolenatex.cz)

Organza polyester/nylon

(zdroj www.dumlatek.cz)

Žoržet polyesterový

(zdroj www.bolenatex.cz)

Pokud Vás článek zaujal, nezapomeňte se podívat na náš videoseriál Kostým – co s tím? , navštívit moji FB stránku a mrknout na další videa a články.

Další články v cosplayovém okénku

Seriál Tvoříme kostým

Horin Kørbelssön – příběh trpaslíka pro Ondrovo P’n’D

A přítom ten den začal tak pěkně.
Jakže dvě míle* pod zemí poznáte, že začal den? No na základě nějakejch těch fyzikálních věcí, kterejm já ani za mák nerozumim, to nejdřív poznaj houby, který začnou svítit o něco míň a pak se sem, odrazama přes obrovský, kovový zrcadla, naodráží světlo z povrchu. Nastane takový o něco menší přítmí a tomu my trpaslíci řikáme “den”.
Všecko bylo vcajku, ráno jsem se chystal začít šichtu v mym vlastním dole, kterej se ze mě právě chystal udělat směsně bohatou osobu. Bylo to tehdy tak trochu vo náhodě, ale na co jsem tu tehdá narazil, o tom bych si jako malej nenechal ani zdát: Antivilainium! Hornina kvůli který se mohli ty ze zhora přetrhnout. Vobzvlášť Paladini. Nebejt to proti tomu jejich kodexu, tak by se o ingot týhle nádhery byly schopný i porvat.
No a díky tomu jsem měl nejenom důl, ale i regulérní šichtu s partou dalších borců, který pro mě makali.

No a právě ten den to šlo celý uplně k šípku. Už z toho srocenýho davu před dolem nečouhalo nic dobrýho. Když jsem se konečně prodral dopředu – nevobešlo se to bez štulců a peprnejch nadávek – stál tam cápek, kterej vás na první pohled nenechal na pochybách: Byl to Padouch. Nevim co proved, ale od černýho mejkapu až po divně špičatou a nakroucenou zbroj, vyrobenou z tmavě kalený voceli, bylo jasný, že je vinej. Čim, to bylo docela fuk, protože byl v železech a kolem něj stála partička pěti týpků, přičemž rozluštit jejich původ vám mozkový závity taky zrovna nazavařilo: Naleštěný zbraně, ty směšný a hrozně nepraktický sochy na plátovejch ramenech a elfskej magickej prášek, kterej vám na pár hodin vyrobí takovej ten zářící pohled. Prostě do našeho dolu zavítali zatracený Hrdinové. A to tu byl takovej klid.

A pak to šlo od desíti k pěti. Ten co ho přitáhli že prej je nějakej nesmrtelnej kostěj bo kýhovýra. Zabít že ho nejde a jedinej způsob jak ho udržet na místě je ho zavalit. A co je jediná hornina která udrží Padoucha na místě? Jasně, Antivilainium. U všech hlušin země
No a tak jsem přišel o důl.
Jasně že mi za něj zaplatili neuvěřitelnou sumu zlata. Ale víte jak to je. Trpaslíci nejsou ten typ, kterej by si bral almužnu. Co si sami nevykutáme nebo nevyrveme nepřátelům z jejich chladnoucích spárů, to pro nás prostě neni. Co dál? S tim, jak jsem smutně sledoval, jak se na toho blba temnýho sype Antivilainium z mýho právě zavalovanýho dolu, šla veškerá naděje na obživu poctivým kutáním do všech psí prdelí. Poslední možnost, kterou soudnej trpaslík k obživě má?

Budu zasranej hrdina. Do psí mateři.

Ze zdi jsem serval starou rodovou sekeru a vydal se s tou bandou idiotů za dobrodružstvím. Snad ten kvér budu umět používat. Páč umřít tou správnou hrdinskou smrtí taky neni jenom tak. A hrdinská smrt mi v tuhle chvíli přišlo asi jako nejschůdnější řešení. Achjo. A přítom ten den začal tak pěkně.

*trpasličí míle = lidský kilometr. Trpaslíci totiž nejsou kreténi a věci zbytečně nekomplikujou